Večer 20. července 1969 seděly před obrazovkami stovky milionů lidí a všichni čekali na jedinou větu z Houstonu. Na Zemi to vypadalo jako dokonale nalinkovaná show. Uvnitř malého přistávacího modulu Eagle to ale spíš připomínalo jízdu autem s blikající kontrolkou motoru, prázdnou nádrží a navigací, která vás vede rovnou do kamenolomu.
Přistání na Měsíci s Apollem 11 je jedna z nejznámějších historických událostí vůbec. O to zajímavější jsou detaily, které se do školních učebnic nevešly: počítač, který se zahltil, palivoměr, který lhal, fixa za pár centů a celní formulář s odletem z Měsíce.
Přistání na Měsíci: třináct minut, které nikdo nenacvičil
Michael Collins zůstal na oběžné dráze ve velitelském modulu Columbia, Neil Armstrong a Buzz Aldrin se v modulu Eagle spustili k Moři klidu. Sestup měl trvat zhruba třináct minut a většinu práce měl odvést palubní počítač.
Jenže pár minut po zahájení sestupu se na displeji objevil alarm 1202. Kód, který posádka při simulacích nikdy neviděla. Armstrong do vysílačky klidným hlasem požádal Houston o vysvětlení – a v řídicím středisku se rozběhla horečná porada. Mladý specialista na navigační systémy Steve Bales rychle vyhodnotil, že počítač je jen přetížený daty, ale to podstatné, tedy řízení letu, zvládá. Odpověď zněla: pokračujte. Alarm se pak ještě několikrát vrátil, jednou i jako 1201.
A aby toho nebylo málo: když se Eagle přiblížil k povrchu, Armstrong zjistil, že ho automatika vede do pole balvanů u kráteru West. Zhruba ve výšce 180 metrů proto převzal řízení ručně a začal nad Měsícem kličkovat a hledat rovné místo jako řidič, který v cizím městě marně shání parkování.
Kolik paliva jim vlastně zbývalo
Teď přichází ta slavná část. Rozsvítila se kontrolka nízkého stavu paliva a astronaut Charlie Duke, který z Houstonu komunikoval s posádkou, začal odpočítávat: šedesát sekund… třicet sekund. Ta čísla neznamenala čas do havárie, ale čas do bodu, kdy by musel přijít rozkaz „přistaň do dvaceti sekund, nebo přerušuj“.
Ve 21:17 našeho tehdejšího času se rozsvítilo světlo signalizující kontakt s povrchem a o chvíli později přišla věta, kterou zná celý svět: „Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál.“
Desítky let se tradovalo, že Eagle dosedl s palivem na posledních zhruba dvacet sekund. Pozdější analýzy ale ukázaly, že palivoměr trochu přeháněl. Při Armstrongových prudkých manévrech se palivo v nádržích přelévalo a čidlo hlásilo nižší stav, než ve skutečnosti byl. Podle poválečných rozborů tak měl Eagle rezervu spíš kolem 45 sekund. Pořád nic, z čeho by se dalo usnout, ale o něco méně filmové drama, než se obvykle vypráví.
Přenos, který v Československu neměl být
Armstrong vystoupil na povrch v 3:56 ráno středoevropského času. Československo v roce 1969 letní čas nepoužívalo, takže kdo chtěl vidět první krok živě, musel si přivstat – nebo radši vůbec nejít spát.
A tady je jeden méně známý detail. Sovětská televize přímý přenos nevysílala, Čína o přistání svým občanům dlouho vůbec neřekla. Československá televize ho přitom odvysílala živě, i když necelý rok po srpnové okupaci a s nastupující normalizací. Podle ČT24 šlo o neplánovaný a oficiálně neschválený přenos. Pro mnoho lidí měl i politickou příchuť: publicista Karel Pacner později vzpomínal, že Češi a Slováci brali americký úspěch jako tichou odpověď Moskvě.
A ta slavná věta o malém kroku? Armstrong tvrdil, že chtěl říct „one small step for a man“, tedy malý krok pro jednoho člověka. Na nahrávce ale to malé „a“ není slyšet, takže věta formálně dává trochu menší smysl, než zamýšlel. Jazykovědci a zvukoví analytici se o to přou dodnes.
Pokud tě zajímá, jak se v té době o vesmíru psalo u nás, mrkni i na náš článek o Československu a kosmonautice.
Fixa, která zachránila návrat
Procházka po Měsíci trvala zhruba dvě a půl hodiny. Skutečné drama ale přišlo až po návratu do kabiny. Na podlaze modulu se válel kousek černého plastu. Aldrin zjistil, že jde o ulomenou páčku jističe, který dodával proud motoru pro start z Měsíce. Někdo z nich o něj v těsné kabině zavadil objemným batohem skafandru.
Bez toho jističe by motor nebylo možné odpálit. Druhý modul, který by je odvezl, neexistoval. Aldrin nechtěl do elektrického obvodu strkat prst ani nic kovového, a tak sáhl do kapsy na rameni skafandru pro obyčejnou fixu s plastovým hrotem. Zasunul ji do otvoru, zatlačil – a jistič držel.
Ta fixa a úlomek páčky se mimochodem letos v červenci prodaly v aukční síni Sotheby’s za 857 600 dolarů. Nejdražší popisovač v dějinách lidstva? Dost možná.
Proclení Měsíce
Posádka přistála 24. července v Tichém oceánu a hned skončila v karanténě. NASA nemohla vyloučit, že na Měsíci číhají neznámé mikroorganismy, takže astronauti strávili zhruba tři týdny v izolaci. Po Měsíci se už nikdo z nich ven nedostal tak rychle.
K misi se váže i jedna slavná kuriozita: celní prohlášení podepsané všemi třemi astronauty. Jako číslo letu je v něm uvedeno Apollo 11, jako místo odletu Měsíc, místo příletu Honolulu na Havaji a jako dovážené zboží vzorky měsíčních hornin a prachu. Těch se mimochodem přivezlo zhruba 22 kilogramů.
Je to skutečný dokument? Formulář existuje a podpisy jsou pravé. Historici se ale přou, jestli šlo o skutečnou úřední povinnost, nebo spíš o vtip a propagaci – astronauti totiž v té době seděli v karanténě a na letišti v Honolulu nikdy nebyli. Byrokracie ale v každém případě dorazila i k Měsíci.
Co tam zůstalo dodnes
Americká vlajka, kterou Armstrong a Aldrin zapíchli do měsíčního prachu, nejspíš neleží tam, kde ji známe z fotek. Aldrin při startu z povrchu viděl, jak ji proud plynů z motoru převrátil. Snímky sondy Lunar Reconnaissance Orbiter z roku 2012 ukázaly, že vlajky ostatních misí Apollo dál stojí a vrhají stín – u Apolla 11 žádný stín vidět není. Další posádky už proto vlajky zapichovaly dál od modulu.
Mnohem užitečnější je jiný „suvenýr“: panel se stovkou zrcadlových hranolů, takzvaný laserový odražeč. Vědci na něj ze Země dodnes míří laserem a z doby, za kterou se světlo vrátí, počítají vzdálenost Měsíce s přesností na centimetry. Díky tomu víme, že se od nás Měsíc vzdaluje zhruba o 3,8 centimetru ročně – přibližně tak rychle, jak ti rostou nehty. O tom, proč tomu tak je, píšeme v článku o tom, proč se Měsíc vzdaluje.
A pak je tu věc, která na Měsíci naštěstí nezůstala: projev pro případ katastrofy. Prezidentův řečník William Safire ho napsal dva dny před přistáním pro případ, že by Armstrong a Aldrin nemohli odstartovat a zůstali na Měsíci uvězněni. Veřejnost se o něm dozvěděla až o třicet let později.
Osud rozhodl, že muži, kteří odletěli na Měsíc, aby jej v míru prozkoumali, na Měsíci v míru spočinou.
William Safire, projev pro prezidenta Nixona, 18. července 1969
Věděli jste?
- Michael Collins kroužil kolem Měsíce sám a při každém přeletu nad odvrácenou stranou byl zcela bez spojení se Zemí. Často se o něm mluví jako o nejosamělejším člověku své doby.
- Podpisy astronautů tehdy fungovaly i jako jakási životní pojistka: posádka před letem podepsala obálky, které mohly v případě neštěstí pomoci jejich rodinám.
- Laserové odražeče na Měsíci nechaly i mise Apollo 14 a 15. Ten z Apolla 15 má dokonce 300 hranolů.
- Moře klidu není moře. Je to rozsáhlá rovina ztuhlé lávy, kterou první astronomové považovali za vodní plochu.
- Mezi Armstrongovými osobními věcmi byla podle serveru Kosmonautix i kazeta s Dvořákovou Novosvětskou. Jestli opravdu zněla na Měsíci, rozebíráme v článku Novosvětská symfonie.
Jestli tě baví příběhy, kde o všem rozhodl jeden malý detail, podívej se i na Apollo 13 – tam šlo do tuhého ještě víc.
Na závěr
Přistání Apolla 11 se často líčí jako hladký triumf techniky. Ve skutečnosti ho podrželi lidé, kteří uměli v pravou chvíli zachovat chladnou hlavu: kontrolor, který věděl, že alarm není konec světa, pilot, který dokázal přeletět balvany, a astronaut s fixou v kapse. Nejvyspělejší stroj své doby nakonec stál na plastovém popisovači. Což je vlastně docela uklidňující – i velké dějiny se občas opravují tím, co zrovna máš po ruce.
Zdroje
- NASA – průběh sestupu a alarmy 1202 a 1201
- Spaceflight History – rezerva paliva a analýza po letu
- ČT24 – Armstronga na Měsíci viděli živě i v Československu
- ČT24 – Přistání na Měsíci změnilo mediální svět
- Ars Technica – aukce fixy a jističe v Sotheby’s
- National Space Centre – celní prohlášení Apolla 11
- ABC News – vlajky misí Apollo na snímcích LRO
- NASA JPL – laserový odražeč Apolla 11
- Astronomy.com – projev pro případ neúspěchu mise
#Rasy69 #trochuovsem #zvedavost69
