Kdyby Zdeněk Miler jednoho podvečera nezakopl, možná bychom dnes znali úplně jiného hrdinu. Třeba ježka. Nebo čápa. Jenže Miler zakopl o krtinu, a tak vznikla postavička, která se naučila jen pár slov, přesto jí rozumí děti od Kladna po Šanghaj.

A protože Krtek nikdy neuměl zůstat doma, jednoho dne se vydal i tam, kam se zatím nepodívala většina lidí: na oběžnou dráhu. Tohle je příběh o tom, jak se z naučného filmu o lnu stal Krteček, světový hrdina a astronaut.

Zakopnutí, ze kterého vznikl hrdina

Začátek nebyl nijak romantický. Miler dostal v polovině 50. let zakázku na kreslený film, který měl dětem vysvětlit, jak se z lnu vyrábí plátno. Hledal zvíře, které by celý příběh provázelo a které ještě nikdo z animátorů nepoužil. Medvědi a zajíci už byli zabraní.

Řešení podle jeho vlastních vzpomínek přišlo na procházce. Chodil po lese, nic ho nenapadalo, a když vyšel na louku, zakopl o krtinu. „Jé, to je nápad, krtek!“ Tak to aspoň později vyprávěl.

Z původní košilky se během práce staly kalhotky s kapsami a v roce 1956 měl premiéru film Jak krtek ke kalhotkám přišel. Hned dostal ocenění na festivalu v Benátkách. České zdroje mluví o Benátském lvovi na přehlídce dětských filmů, anglické o stříbrném lvovi a některé uvádějí jako rok premiéry až 1957. Jisté je, že naučný film o lnu odstartoval kariéru, jakou by mu nikdo nehádal.

Pak ale přišla pauza. Další díl, Krtek a autíčko, vznikl až v roce 1963. Od té doby jich Miler během zhruba čtyř desetiletí natočil přes padesát.

Reklama

Proč Krtek skoro nemluví

První film je ve skutečnosti mluvený. Krtek v něm komentuje, co dělá, a vypravěč vysvětluje. Už u Autíčka se ale Miler rozhodl jinak: žádný komentář a krtek se bude vyjadřovat jen pár slovy a citoslovci.

Důvod byl praktický i trochu prozíravý. Miler chtěl, aby jeho postavičce rozuměly děti kdekoli na světě, bez dabingu a bez titulků. Hlas Krtkovi propůjčily jeho malé dcery Kateřina a Barbora. Jejich udivené „Jů“, „Tady, tady“ a „Pá pá“ zlidověly tak, že je dnes zná skoro každý Čech.

Pomohla i kresba. Miler zvířeti zkrátil čumáček a hlavu a oči mu zvětšil, takže krtek proporcemi připomíná malé dítě. Kdo se na něj podívá, nepotřebuje překladatele. Sám autor jednou přiznal, že mu dlouho trvalo, než pochopil, že když kreslí Krtka, kreslí vlastně sebe.

Krtek dobývá svět bez jediné věty

Němé vyprávění se vyplatilo. Krtek se rychle uchytil ve východní Evropě a pak i v Německu, Rakousku, Indii nebo Japonsku. V Maďarsku je Kisvakond, v Polsku Krecik, v Německu Der kleine Maulwurf.

Zvláštní kapitolou je Čína. Krtek se tam dostal v 80. letech a stal se vzpomínkou na dětství celé generace. Čínská televize ho později znovu uvedla a v roce 2011 byl dokonce jedním z oficiálních vyslanců Roku mládeže EU a Číny. Na zahajovacím ceremoniálu stál na pódiu vedle politiků. Malý černý krtek jako tvář evropské mládeže, to se jen tak nevidí.

V roce 2016 začal vysílat seriál Krtek a Panda, který vznikl ve spolupráci s čínskou stranou. Vyrobila ho firma Milerovy vnučky s čínskými partnery a Krtek v něm dostal do party pandu. Sám Miler už u toho nebyl.

Plyšák s nehořlavou srstí a suchým zipem

K vesmíru se Krtek poprvé přiblížil už v roce 1965 ve filmu Krtek a raketa. Tehdy to byla pohádka. O šestačtyřicet let později se z ní stala skutečnost.

Za vším stojí Indira Feustelová, manželka amerického astronauta Andrewa Feustela. Její maminka pochází ze Znojma a Krtek patřil k jejím nejoblíbenějším pohádkám. Knížky, které jí maminka četla, má prý pořád doma. Andrew Feustel si navíc do vesmíru rád bral něco českého: při prvním letu v roce 2009 to byly Nerudovy Písně kosmické. Pro druhou misi se s českými astronomy a pracovníky Amerického centra radili, co dál, a Krtek vyhrál, protože ho prostě znal každý.

Hračku vyrobila Moravská ústředna Brno a narychlo to opravdu bylo. Švadlena Marcela Vidláková později vzpomínala, že za ní přišel obchodní ředitel s tím, že krtek musí být hotový do dvou hodin a z nehořlavého materiálu. Oheň patří v kosmické lodi k nejhorším možným nehodám, takže obyčejný plyšák z obchodu by neprošel.

Jedno vylepšení přidal sám astronaut. Krtek se měl fotit na jeho rameni, a protože ve stavu beztíže by mu odplul, Feustel si na plyšáka vlastnoručně přišil suchý zip.

Raketoplán Endeavour odstartoval z Floridy 16. května 2011. Byla to jeho poslední cesta a zároveň předposlední mise amerických raketoplánů vůbec. Krtek cestoval jako maskot mise STS-134 ve Feustelově osobním balíčku, na palubě Mezinárodní vesmírné stanice strávil dvanáct dní a 1. června se vrátil na Zem. Celkem urazil přes deset milionů kilometrů. Do volného prostoru se nepodíval. „Neměli jsme pro něj tak malý skafandr,“ vtipkoval Feustel.

Astronaut Andrew Feustel při výstupu do vesmíru u ISS během mise STS-134, fotografie NASA
Andrew Feustel při prvním výstupu mise STS-134, květen 2011. Krtek mezitím čekal uvnitř. Foto: NASA (volné dílo)

Zdeněk Miler se dožil i tohoto letu. Astronautovi poslal dopis, že je poctěn. Zemřel o půl roku později, 30. listopadu 2011, ve věku devadesáti let.

Krteček-syn a půl roku na orbitě

Jeden let mohl být kuriozita. Dva už jsou tradice. Na jaře 2018 Feustel znovu letěl na ISS, tentokrát v ruském Sojuzu, a Krtek letěl s ním. Nebyl to ale ten samý plyšák jako v roce 2011, nýbrž menší, zhruba deseticentimetrový krtek, kterému astronaut s láskou říkal Krteček-syn. Místo suchého zipu dostal poutko s malou karabinkou, aby se v kabině neztratil.

Krteček letěl s misí STS-134 – posádka na přistávací dráze po návratu raketoplánu Endeavour, fotografie NASA
Posádka mise STS-134 po posledním přistání raketoplánu Endeavour, 1. června 2011. Foto: NASA / Bill Ingalls (volné dílo)

Tentokrát nestrávil ve vesmíru dvanáct dní, ale přes půl roku. Feustel byl od června do října 2018 velitelem celé stanice, takže český Krtek měl dobré známosti. Z paluby dokonce odpovídal (tedy jeho astronaut odpovídal) na otázky českých dětí, třeba jestli si ve vesmíru může dát k obědu pizzu.

Původní Krtek z roku 2011 se mezitím stal hvězdou přednášek a besed s dětmi. Však o to v celém projektu Do kosmu s Krtkem šlo: přitáhnout mladé lidi k vědě a technice. Jestli chceš vidět, jak se z pohádky stane kosmonautika, mrkni i na příběh o tom, jak se do vesmíru dostal Vladimír Remek.

Spor o Krtka: smutná kapitola

Zatímco Krtek kroužil kolem Země, na zemi začala méně veselá epizoda. Brzy po Milerově smrti se rozhořely soudní spory o autorská práva k jeho dílu. Šlo o hodně: podle znaleckých odhadů, které citoval server e15, měla práva hodnotu 300 až 400 milionů korun.

Miler si podle svých blízkých nepřál, aby po jeho smrti někdo v Krtkových příbězích pokračoval. Jeho dcera Kateřina, která mu za života s některými knížkami pomáhala, přesto vydala knihu Krtek na návštěvě. Soudy jí nakonec nařídily knihu stáhnout z prodeje a Nejvyšší soud její dovolání v roce 2019 odmítl. Podobně dopadla smlouva Milerovy vnučky Karolíny, podle níž poskytovala licence na výrobky s Krtkem. Odvolací soud ji prohlásil za neplatnou.

V roce 2020 se dědicové dohodli na rozdělení práv a slíbili si, že spory ukončí. Klid to ale úplně nepřineslo: Kateřina Miler v roce 2021 pro Forbes posteskla, že jeden z dědiců není se zbytkem vždy zajedno. Krtek, který ve filmech řeší všechno přátelstvím, by z toho asi radost neměl.

Věděli jste?

  • Plyšový Krtek z roku 2011 měřil zhruba 19 centimetrů.
  • Miler je také autorem slavného loga studia Bratři v triku se třemi kudrnatými kluky v námořnických tričkách.
  • Před Krtkem si Feustel vzal do vesmíru Nerudovy Písně kosmické. Knížka je podle Astronomického ústavu vystavená v Muzeu Vojtěcha Šafaříka v areálu Astronomického ústavu v Ondřejově.
  • Hudbu k Večerníčkům o Krtkovi složil Vadim Petrov.
  • Miler je pohřbený na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Na závěr

Postavička, která vznikla kvůli zakopnutí a naučnému filmu o lnu, dnes zná víc zemí než leckterý cestovatel, prožila půl roku na vesmírné stanici a mluví jazykem, kterému rozumí každý. Možná je to nakonec ta nejlepší reklama na Česko, jakou máme. A rozhodně nejroztomilejší. Další věci, o kterých svět skoro neví, že pocházejí od nás, najdeš v článku Dolar, pils a turbína nebo v přehledu českých vynálezů s příběhem. A kdo chce vědět, jestli na Měsíc letěla i Dvořákova hudba, ať mrkne na příběh Novosvětské symfonie.

Zdroje

#Rasy69 #trochuovsem #zvedavost69