Když dnes letíš z Prahy kamkoli dál, sedíš v letadle, které se ve výšce šine zhruba stejně rychle jako stroje, se kterými létali tvoji rodiče. Běžná dopravní letadla cestují rychlostí kolem 900 až 960 kilometrů za hodinu. A přitom ještě před dvaceti lety létal mezi Londýnem, Paříží a New Yorkem stroj, který zvládal víc než dvojnásobek.
Concorde, britsko-francouzský nadzvukový dopravní letoun, se poprvé odlepil od země 2. března 1969 v Toulouse. Navrhovali ho inženýři v době, kdy počítač zabíral celou místnost, a v kokpitu seděl kromě pilotů ještě palubní inženýr u panelu plného budíků. Jeho cestovní rychlost Mach 2,04, tedy zhruba 2 180 km/h, nebyla v osobní dopravě nikdy překonána. Proč se lidstvo, které mezitím vymyslelo chytré telefony, v rychlosti létání vlastně vrátilo o krok zpátky?
Letadlo, které se v letu natáhlo
Rekord drží stroj s imatrikulací G-BOAD. Dne 7. února 1996 přeletěl z New Yorku do Londýna za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund od vzletu po přistání. Pro srovnání: běžný let na téže trase dnes trvá zhruba sedm hodin.
Takové tempo ale něco stojí. Vzduch venku měl v letové hladině kolem −57 °C, jenže tření a stlačování vzduchu rozpalovaly nos letadla na zhruba 127 °C a záď na přibližně 91 °C. Stěny kabiny byly na dotek teplé. Celý trup se teplem roztahoval – o kolik přesně, se zdroje přou, uvádí se rozpětí zhruba od 18 do 30 centimetrů.
Posádky British Airways z toho udělaly malou tradici. Vedle panelu palubního inženýra se za letu otevřela škvíra, do které šlo zasunout služební čepici. Po přistání a vychladnutí se mezera zavřela a čepice zůstala uvězněná v konstrukci. Jedna takhle dodnes tkví v Concordu G-BOAG, vystaveném v Museum of Flight v Seattlu.
I barva měla svůj důvod: speciální bílý lak odrážel teplo zhruba dvakrát lépe než běžná letecká bílá. Tady se o designu nehlasovalo, tady rozhodovala fyzika.
Rychlejší než Slunce
Při Mach 2 letěl Concorde rychleji, než se otáčí Země na rovníku. Na lince z Londýna do New Yorku to mělo kouzelný efekt: let trval zhruba tři a půl hodiny, ale časový rozdíl mezi městy je pět hodin. Podle místních hodinek jsi tedy přistál dřív, než jsi odletěl.
Nejslavněji toho využil Phil Collins. Na koncertě Live Aid 13. července 1985 odehrál odpoledne set na londýnském Wembley, vrtulník ho přenesl na Heathrow, odtud Concordem přes oceán a ještě týž den hrál na druhém koncertě ve Philadelphii. Na palubě prý potkal Cher, která o celé akci údajně neměla ani tušení.
Pro byznys to znamenalo jednu věc: ranní schůzku v Londýně a odpolední v New Yorku stihneš v jeden den. Concorde ale nikdy nebyl dopravní prostředek pro každého. Byl to létající salonek se šampaňským – a s cenou, které odpovídala.
Proč Concorde skoro nikdo nekoupil
Na papíře to vypadalo na revoluci. V době prvního letu mělo konsorcium v knize 74 opcí od 16 aerolinek, mezi nimi Pan Am, TWA, American, Lufthansa nebo Qantas. Pak přišel rok 1973 a objednávky se rozsypaly jako domeček z karet.
Pan Am a TWA své opce zrušily 31. ledna 1973 a další aerolinky je během následujících měsíců následovaly. Důvodů bylo hned několik najednou:
- Ropná krize 1973 prudce zdražila palivo – a Concorde byl žrout.
- Boeing 747, „jumbo jet“, přišel v téže době a uvezl několikanásobně víc lidí za nižší cenu na sedadlo.
- Sonický třesk – rázová vlna, kterou letadlo nad rychlostí zvuku táhne za sebou a která na zemi zní jako výbuch. USA v roce 1973 zakázaly civilní nadzvukové lety nad svým územím. Concorde tak mohl jet „naplno“ jen nad oceánem.
Postaveno bylo nakonec jen 20 kusů, z toho 14 pro pravidelný provoz – sedm pro British Airways a sedm pro Air France. Konkurence na tom byla ještě hůř. Americký Boeing 2707 měl létat Mach 2,7 a vozit až kolem 300 lidí, jenže v březnu 1971 mu Kongres zastavil peníze a nepostavil se ani jeden. Sovětský Tupolev Tu-144 sice vzlétl už 31. prosince 1968, tedy dva měsíce před Concordem, ale s cestujícími absolvoval jen 55 letů mezi Moskvou a Alma-Atou. Po necelých sedmi měsících provozu v červnu 1978 skončil.
Někteří historici v americkém zákazu i v hromadném rušení objednávek vidí kus obchodního protekcionismu. Jiní připomínají, že letadlo prostě nedávalo ekonomický smysl. Pravda bude nejspíš někde mezi.
Drahý luxus a pomalý konec
Concorde byl elegantní, ale nenasytný. Podle výpočtu, který pro vzdělávací materiály sestavila americká PBS NOVA, spotřeboval na trase Londýn–New York na jednoho cestujícího zhruba 2,7krát víc paliva než tehdejší Boeing 747. Zpáteční letenka se v posledních letech provozu pohybovala kolem 8 000 liber.
Zlom přišel 25. července 2000. Let Air France 4590 při vzletu z letiště Charlese de Gaulla najel na titanový pásek, který krátce předtím odpadl z DC-10 společnosti Continental. Roztržená pneumatika poškodila palivovou nádrž, letadlo začalo hořet a narazilo do hotelu v Gonesse. Zahynulo 113 lidí. Soudní spor o vinu se táhl roky a odvolací soud nakonec Continental trestní odpovědnosti zprostil, civilní odpovědnost však potvrdil.
Concorde se sice vrátil do služby, ale do toho přišel útlum letecké dopravy po 11. září 2001 a hlavně rozhodnutí Airbusu, nástupce původních výrobců, že letadla už nebude dál technicky podporovat. Air France ukončila provoz 31. května 2003, British Airways 24. října 2003. Úplně poslední let vůbec proběhl 26. listopadu 2003 do Filtonu u Bristolu.
Proč dodnes nic rychlejšího nelétá
Nejde o to, že bychom to neuměli postavit. Jde o to, že se to nevyplatí. Odpor vzduchu, zahřívání konstrukce i spotřeba s rychlostí rostou tak strmě, že každá minuta ušetřená na cestě se draze platí. Aerolinky už od nástupu velkých širokotrupých letadel neoptimalizují rychlost, ale cenu za jedno sedadlo. A tam vítězí pomalejší, úspornější a větší stroje.
Přesto se něco hýbe. NASA 28. října 2025 poprvé vzlétla s experimentálním letounem X-59. Jeho protáhlý tvar má změnit hlasitý třesk na tlumené „žuchnutí“ a cílová rychlost je Mach 1,4. Americká firma Boom Supersonic v lednu 2025 pokořila se zkušebním strojem XB-1 rychlost zvuku a tvrdí, že při správné výšce a rychlosti umí letět nad pevninou tak, aby třesk na zem vůbec nedolehl.
Mění se i pravidla. Exekutivní příkaz z června 2025 nařídil americkému úřadu FAA zákaz z roku 1973 zrušit a v červenci 2026 FAA zveřejnila návrh, který by ho nahradil hlukovým limitem. Finální standardy mají přijít nejpozději v roce 2027.
A teď to hlavní – a docela vtipné. Plánovaný nástupce Concordu, Boom Overture, má létat rychlostí Mach 1,7, tedy znatelně pomaleji než jeho šedesátkový předek, a vozit 64 až 80 lidí. Boom v říjnu 2026 představil jádro vlastního motoru, se kterým počítá i jako s turbínou pro výrobu elektřiny. Ani nadšení zákazníci ale nejsou přehnaně optimističtí: šéf United Airlines Scott Kirby koncem října 2026 řekl, že letadlo v roce 2029, jak se dřív plánovalo, nebude a potrvá to déle.
Jestli tě láká víc historie rekordů, mrkni i na náš článek o přistání Apolla 11 na Měsíci, které se odehrálo jen pár měsíců po prvním letu Concordu. Ve stejném roce se mimochodem zrodil i internet, o tom je článek Rok 1969: jak se z jedné zprávy mezi dvěma počítači stal internet. A jak dopadla mise, které se na Měsíc dostat nepodařilo, popisuje Houstone, máme problém.
Věděli jste?
- Úplně první let Concordu trval kolem půl hodiny a podvozek se při něm ani nezatahoval.
- V roce 1969 vzlétl nejprve francouzský prototyp 001, britský 002 ho následoval o pět týdnů později z letiště Filton.
- Concorde G-BOAD, držitel rekordu přes Atlantik, nalétal přes 23 000 hodin a dnes stojí v muzeu Intrepid v New Yorku.
- Concorde byl do svého vyřazení posledním letadlem flotily British Airways, ve kterém ještě létal palubní inženýr.
Na závěr
Concorde je trochu jako vinylová deska z roku 1969, na kterou dodnes nikdo nenahrál nic hlasitějšího. Technika šla dál, jen se rozhodla jet pomaleji a levněji. Možná se na konci dvacátých let, nebo spíš o něco později, znovu proletíme rychleji než zvuk. Jen to bude tišší, menší a – ironicky – pomalejší než letadlo, které vymysleli naši dědové. Pokrok má někdy zpátečku.
Zajímá tě, jak se vlastně láme zvuková bariéra nebo proč jumbo jet převálcoval celou nadzvukovou éru? Na Rasy69 se k tomu ještě vrátíme.
Zdroje
- This Day in Aviation – první lety Concordu, rychlost a dolet
- Guinness World Records – nejrychlejší přelet Atlantiku
- HowStuffWorks – teplota povrchu, bílý lak a roztažení trupu
- Aerospaceweb – teplotní roztažnost a venkovní teplota
- Supercar Blondie – čepice uvězněné v trupu
- Live Aid – Phil Collins a let Concordem
- AeroCorner – opce, rušení objednávek a počet strojů
- AeroCorner – osobní provoz Tu-144
- GlobalSecurity – Boeing 2707 a jeho zrušení
- PBS NOVA – spotřeba paliva na cestujícího
- SCMP – rozsudek k letu AF 4590
- FlyAway Simulation – poslední lety v roce 2003
- Heritage Concorde – důvody vyřazení
- NASA – první let X-59
- FAA – nadzvukové lety a nová pravidla
- Denver Gazette – Boom představil motor (říjen 2026)
- Forbes – šéf United k termínu Overture
#Rasy69 #trochuovsem #zvedavost69
